V roce 1925, v době rozkvětu první republiky, se
v malém venkovském městečku Vrchovina koná
tradiční slavnost zasazení nového stromu.
Zahrada panství Novotnych, známá svou staromódní
krásou, je posledním útočištěm pro jejich
příbuzné, kteří uprchli z Prahy během národního
povstání. Aristokrat Jan Novotný, muž s pýchavým
chováním a zdrženým smyslem pro realitu, si
odmítá přiznat, že jeho otec byl součástí
spiknutí, které vedlo ke zneškodnění revolučních
aktivistů.
Jeho sestra Eliška, vzdorná a inteligentní,
přináší dokumenty, které ukazují, že jeho otec
podepsal listiny, které umožnily masové zatýkání.
Jan to popírá, ale večer zjistí, že jeho dcera
Marta, jež si vytvořila mylný obraz svého otce
jako hrdinu, má v ruce dopis adresovaný právě
jemu – zapsaný na starém papíře, podpisem jeho
otce.
Zahradní slavnost se stává scénou, kde Jan musí
vybrat mezi svou rodinou a pravdou. Když se
Eliška pokusí ukázat dokumenty místním
obyvatelům, dojde ke skandálu. Městský úřad,
který ještě stále funguje podle starých
zvyklostí, oznámí, že všechny dokumenty, které
nejsou oficiálně zapsány v krajském archivu,
jsou neplatné.
Jan ztrácí kontrolu nad situací. Zahrada, která
byla symbolem jeho moci, se změní v místo, kde
musí čelit své vlastní minulosti. Večer, po
výbuchu v ulici, kdy se vyloupili úředníci a
začali pátrat po zákonitých důkazech, Jan ztrácí
vědomí. Když se probudí, zjistí, že se zahrada
změnila – strom, který měl být symbolem nové éry,
byl vypálen.
Zbytek rodiny opustí Vrchovinu. Jan zůstává, ale
sám. Příslib svobody, který ho kdysi udržoval v
pohybu, se změnil v zátěž. První republika, jež
se slibovala jako doba svobody, se ukázala jako
mnohem složitější. Jan Novotný, jednou arogantní
aristokrat, se stane člověkem, který si uvědomil,
že povinnost k pravdě může být horší než
libovolná moc.
