Dívka vystaví staré dokumenty ve středních

školách. Mezi papíry najde dopis psaný ručně,

podepsaný jménem matky, která zmizela v roce

1932. Dopis odkazuje na skupinu žen, kteří se

snažily založit novou organizaci pro vzdělané

ženy.

Vyhledávání informací v archivu vyvolá pozornost

místního školního úřadu. Učitelka, která byla

matkou, byla označena jako "nebezpečná

myšlenka"

a její práce byla ukončena. Dívka začne

podezřívat, že matka neodešla do zahraničí, ale

byla nucena zmizet.

Na večírku u staršího spolupracovníka matky se

objeví nepodpisovaný list s jasným varováním:

"Nikdo neví, co se stalo, ale tohle je tajemství,

které si nikdo nesmí připustit." Dívka zjistí,

že všechny ženy spojené s matkou byly postupně

odstraněny nebo ztraceny.

Večer před dalším setkáním se dívka vrátí do

domu matky. V podlaze najde skrýš s dokumenty a

starými fotografie. Jedno z obrázků zachycuje

matku vedle jiných žen v černém šatu, vzniklém v

roce 1935. Přečte si popisek: "Ženy – základ

nového světa."

V noci přijde hlídka. Dívka je zadržena a

obviněna z neoprávněného vstupu do soukromého

prostoru. Soudce jí řekne, že "pokud chce znát

pravdu, musí být připravena zaplatit cenu".

Dívka se rozhodne opustit město, ale v poslední

chvíli si všimne, že dopis byl psán neobvyklým

písmem – stejným, jakým se psala její vlastní

poznámka v knize.

Už v autě se dívka rozhodne, že se vrátí. Nechce

běžet, chceteli se vyhnout bolesti. Chce znát

pravdu, i kdyby ji to stálo všechno.