V roce 1927 v Praze se objeví starý pas ženy,
jejíž jméno bylo zmlátěno do dějin. František
Varga, zkorumpovaný úředník na matričním úřadě,
zjistí, že jde o sestru svého nevěrného bratra,
který byl v roce 1919 zatčen za spolupráci s
německými vojsky. Jméno ženy bylo vymazáno z
registru, jako by nikdy neexistovala.
Když František začne pátrat, objeví dokumenty,
které ukazují, že jeho bratr byl obětí
politického špinavého hry mezi českými a
německými silami. Tato křivda, historická
nespravedlnost, mu připomene, jak hluboko je
jeho vlastní svět zakopán v lžích.
Na matričním úřadě platí pravidlo: ženy, jejichž
jména byly vymazána, jsou oficiálně „ztraceny“.
Ženy, které se pokusí o nápravu, mizí. František
si uvědomí, že tento systém nebyl vytvořen pouze
pro ochranu důstojnosti, ale jako nástroj
potlačení skutečnosti.
Snový svět, který František zná, začíná se chvět.
Když najde tajný deník své sestry, zjistí, že
ona sama se pokoušela o odhalení pravdy, ale
byla zmlácena a vyloučena ze společnosti. Její
poslední vzkaz je jediným dokladem, který může
změnit všechno.
Ve dnech před vyhlášením nového zákona o obnově
paměti, František podává žalobu proti úřadu.
Zákon by měl umožnit opravu všech vymazaných
záznamů, ale František ví, že jeho jediná šance
je zpřístupnit pravdu, i když to znamená ztrátu
vlastního postavení.
Tento krok znamená konec jeho snového světa –
ale začátek historické křivdy, která konečně
bude odhalena.
