Ve velkém bytě na hranici Prahy, kde zdivo šepce
staré útrpnosti, muž ztrácí práci. Jako
představenec ministerstva, které dnes neexistuje,
je vyhozen do tmy. Žena, jeho dcera, musí najít
cestu mezi zničenými dokumenty a nesmyslnými
rozkazy.
Po smrti otce se rozhodne prozkoumat jeho skrýš.
V kapse jeho saka najde starý klíč a list papíru
s čísly. Následující den objeví v ulici dvě
postavy, které se chovají jako by o něm věděly.
Když se pokusí uniknout, zjistí, že dveře jejího
bytu jsou zamčené zevně.
V noci se rozhodne navštívit památník, kam
odvezli otce po procesu. Tam najde první kousek
tajemství: fotografii, na které není vidět jeho
obličej, ale jasně vykroužený symbol. Zajímavé
je, že ten samý symbol se objevil ve všech jeho
dokumentech.
Druhý den se zjeví nový prvek: zámek na byt je
zničen, ale v něm leží dopis. Píše, že byl zabit
kvůli tomu, že chtěl přijít na pravdu o jedné
operaci, která se odehrála během normalizace.
Dcera se rozhodne prozkoumat jeho pracoviště,
které bylo zničeno.
Na místě najde jen zbytky stolů a v jednom z
nich starý ledníc. Uvnitř najde desku s hláškou,
která jí zní známě: „Nikdo nemá právo zapomenout.
“ V té chvíli se zpozoruje, že ji sledují. Když
se pokusí utéct, zjistí, že dveře vedle ní
nejsou zamčené.
Do ticha se ozve hluk. Někdo zavře dveře za ní.
V místnosti je jen malý stůl a na něm vzkaz:
„Pamatuj si, že ty jsi další.“ Je to vzkaz,
který jí otec psal před svou smrtí.
Tajemný svět, který se ukázal, se zase zavře.
Dcera zůstává v baru, kde nikdo nepoznává její
strach. Zatímco ostatní pije, ona sedí a myslí
na to, že život, který si vytvořila, je jen
iluzí.
