Ve vyhladované Praze, kde střechy vypadly a
ulice jsou plné šedivého prachu, žije Jan Křížek
– zlomený malíř, jehož poslední obraz byl
rozbitý při povstání proti novému režimu. Jeho
manželka Lenka, dříve básnířka, nyní pracuje
jako čistíčka pro nové vládící síly, které
vládnou pod záminkou obnovy. Jejich manželská
krize je tichá, ale hluboká: on ji opouští, ona
ho považuje za ztraceného.
Když však Jan objeví staré kresby ve sklepě domu,
kde kdysi žil s Lenkou, najde tam i dokument,
který ukazuje, že jejich syn, Martin, není jeho.
Tento objev změní všechno. V jedné z místních
knihoven, která funguje jako tajný klub pro
přeživší intelektuály, si Jan vymění tyto
informace za útulek – za cenu, že musí zůstat
anonymní.
Jeho tajná schůzka s Petrou, bývalou láskou, se
odehrává v zemském tunelu, kde lidé hovoří o
starých dobách, kdy byla republika ještě mladá a
plná naděje. Zde, za tichých stěn, se Jan dozví,
že Lenka věděla o Martinově pravém otcovství od
samého začátku. Její ticho bylo maskou, její
práce u nové vlády – způsobem, jak udržet rodinu
naživu.
Když Jan pokusí svého syna vyzvednout z centra,
kam ho zasunuli kvůli "nebezpečnému původu",
zjistí, že jeho tajná schůzka s Petrou byla
sledována. Nová vláda má pravidlo: každý, kdo
hledá minulost, je zrušen. Při útoku ztratí Jan
vše – včetně svého obrazu.
Zbytek života stráví v temnotě, kde se jeho
manželská krize promění v tichou bolest, kterou
nikdo nemůže slyšet. Jediným znakem, že to
všechno bylo skutečné, je jeden obraz, který mu
zůstal – rozbitý, ale nezapomenutý.
Praha se změnila, ale v tichu mezi stěnami
zůstal jeden muž, jehož srdce bylo zlomené, ale
jeho umění zůstalo.
