V roce 2047, kdy většina evropských měst leží
pod pustinou, žije Petr Varga v rozpadlého
kostela v Brně. Město se volá „Brno2“, ale jeho
dům má číslo ze starého času. Petr byl kdysi
malířem, nyní však pracuje jako špeh pro skupinu
žen, které se snaží zachránit poslední zbytky
lidstva.
Jeho úkolem je sledovat obchodní cesty, které
vedou do neznámých oblastí. Jedna z žen, Aneta
Nováková, mu přikázala, aby sledoval tajnou
výpravu směrem na sever. Když Petr dorazí ke
cíli, zjistí, že se jedná o bývalou vězeňskou
pevnost, kde byla v minulosti vězněna jeho matka.
Zdánlivě bezprostřední útěk je jen maskou pro
vyšetřování vraždy, která proběhla před deseti
lety.
Petr se pokusí získat důkazy, ale objeví se nová
pravidla: každý, kdo chce proniknout do pevnosti,
musí předložit své osobní předměty – věc, která
ho spojuje s minulostí. Petr přinese starou
barvu, kterou používal k malování portrétů svého
otce. Barva však není jen prostředkem, ale i
zbraní. Její složení obsahuje chemikálie, které
mohou zničit všechny elektronické systémy ve
pevnosti.
Když Petr zjistí, že matka byla zavražděna v
rámci experimentu, který chtěl ukončit vývoj
nového typu biologického zbraně, pochopí, že
jeho úkol není jen o pomstě, ale o záchraně
celého světa. Revoluční nadšení, které mu dali
ženy, se stane jeho silou, až se ocitne v
konfrontaci s velitelem pevnosti, který si myslí,
že má právo určit, kdo má žít a kdo ne.
Syrový tón situace se promítne v tom, jak Petr
musí volit mezi svou minulostí a budoucností.
Když se v pevnosti rozepne boj, zůstává jeho
jediným způsobem přežít – použít barvu jako
zbraň a vrátit ji tam, kde vznikla. Výsledek?
Pevnost exploduje, a s ní i zbraně, které by
mohly zničit zbytek lidstva. Petr zůstává sám,
ale věděl, že to byl jeho jediný možný krok.
