V roce 1925 se ve Varšavě otevírá nový hotel,
kde vzdorná služebná Aneta Nováková získá místo
čisticí. Její život se změní, když objeví staré
přísloví napsané na zrcadle v pokoji pro hosty:
„Kdo se běží, ten se vrátí.“
Aneta si to nechá pro sebe, ale začne sledovat,
jak se tajemné slovo šíří mezi zaměstnanci.
Všechny, kdo ho slyší, ztrácejí svou úctu ke
starým hodnotám a začínají se otázat, co by
mohlo být jinak. Kariérní boj Anety s návrhářem
interiéru, který ji považuje za nižší, se
zvyšuje, když ona začne zpochybňovat jeho
autoritu.
Jednoho dne v noci, po ztrátě práce kvůli její
odvaze, se Aneta vydá do ulic. Tam se setká s
mladými revolucionáři, kteří ji vyzvali, aby se
zapojila do svého pohybu. Revoluční nadšení ji
naplní, ačkoliv ještě neví, že přísloví není
pouhým motivem – je to heslo, které má změnit
systém.
Za tři měsíce se Aneta stane jednou z hlavních
osobností v tajném sdružení, které chtějí zrušit
vlastnictví zámečků a rozdělit je mezi lid. Její
romantické pouto s jedním z revolucionářů, který
ji učí číst a psát, se proměňuje v válečnou
soutěž mezi jejich ideály.
Přísloví se ukáže jako klíč k mapám skrytých
zámečků, které mají být známy veřejnosti. Když
Aneta zveřejní první z nich, dojde ke
společenskému zlomení – lidé začnou cítit, že
mohou být jiní.
Aneta se nevrátí do hotelu. Zůstává v ulicích,
kde je obchodována jako symbol nového světa.
Přísloví zůstává jejím heslem, ale nejen jejího.
První republika se změnila – nikdo už nemohl
věřit starým pravidlům.
