V roce 1927 se v Praze zformuje skupina žen,
jejichž muži byli uvězněni během politických
perzekucí První republiky. Významný člen tohoto
kruhu, Jaromír Kovařík, je charismatický vůdce,
jehož obrazovka v místním novinářském kroužku
stále vyvolává obdiv i podezření. Jeho nejmladší
dcera, Eliška, se rozhodne prozkoumat dokumenty,
které jeho otec v posledních letech svého života
ukryl pod kobercem v bytě.
První republika se na rozdíl od ostatních období
historie nepokouší jen o pokrytí politických
konfliktů, ale zásadně mění mechanismus
společenské struktury – náboženské frakce jsou
nahrazeny ideologickými klubami, a každý útok na
tyto kluby se bere jako zločin proti státu.
Eliška objeví záznamy o tom, jak Jaromír s
pomocí jedné ze svých žen, Marie, pomáhal utajit
identitu uprchlíků, kteří byli obviněni z
spolupráce s cizími mocnostmi.
Mezi pravidly, která musí být dodržena, je to,
že ženy nemohou mluvit o svých činech veřejně –
pokud by se někdo dozvěděl, že ženy plní funkci,
kterou si vyspělé společnosti určily jen mužům,
mohly by být potrestány právě tím, co nejvíc
bolesti dělá: izolací. Druhé pravidlo: nikdo z
členů kruhu nesmí být identifikován jako
„nebezpečný“, dokud nejsou důkazy o jeho vině
zveřejněny.
Eliška zjistí, že její otec byl součástí skryté
sítě, která překrývala hranice mezi politikou a
osobním životem. Dokumenty ukazují, že Jaromír
byl jedním z hlavních hráčů ve velké hře, kde
spravedlnost byla jen maskou pro pomstu. Tato
pravda však není jasná – je rozptýlena mezi
různými složkami společnosti, které všechny mají
svůj vlastní pojetí o tom, co je spravedlnost.
Ve svém posledním pohybu Eliška zveřejní
fragmenty dokumentů, které ukazují, jak lidé,
kteří se domnívali, že jsou oběti, vlastně
pracovali na základě vlastního zájmu. Tento krok
má za následek šokující reakci – někteří z těch,
kdo se chtěli pomstít, se najednou ocitnou v
pozici oběti.
Intimní napětí mezi Eliškou a její matkou, která
vždy odmítala otázky ohledně minulosti, se
zvyšuje, až dosáhne bodu, kdy se matka rozhodne
zatknout dceru za „neoprávněné výslovnosti“. V
té chvíli Eliška pochopí, že pomsta a
spravedlnost jsou vždy spojeny s cenou – a ta
cena je často neviditelná, ale stejně smrtící.
