Budova bytového družstva v Praze zůstává
otevřená po celý den. Žena v šedém kabátě píše
dopis do kanceláře stavebního fondu. Vystaví ho
na chodbě, kde ho najde dělník s nožem v ruce.
Dělník odstraní dopis, vytvoří nový – s jiným
adresátem.
Rozvedená žena dostane vzkaz: "Tvoje otce
máme."
Její dědeček byl v roce 1948 členem opozičního
výboru. Nyní je jeho dědictví v rukou nového
režimu. Žena začne hledat dokumenty, které by
mohly ovlivnit její rodinu.
V kanceláři uvnitř budovy se rozsvítí světlo.
Žena přistihne muže v zásobníku, kde skrývá
kopie neoficiálních akcí. Muž vysvětlí, že jeho
otec byl jedním z posledních členů opozičního
výboru. Žena se rozhodne převzít jeho úkol –
získat důkazy pro novou generaci.
Noc. Žena si přečte staré dokumenty. Našla
záznam o konspiraci proti režimu, která se nikdy
neprojevila. V tom okamžiku se dveře otevřou.
Muž s nožem v ruce ji varuje: "Nemáš právo znát
pravdu."
Žena zůstává ve svém bytě. Odpověď je jasná:
pokud se vzdá, bude moci žít bez strachu. Pokud
zůstane, bude pronásledována. Vzala dokumenty a
zamířila do knihovny.
Knihovna je zavřená. Žena vstoupí do sklepů, kde
najde archiv. Zde našla záznamy o všech, kdo
byli zatkováni v roce 1950. Mezi nimi je i jméno
jejího bývalého manžela.
Muž s nožem v ruce ji sleduje. Žena se rozhodne
otevřít svou kancelář. Připraví dokumenty, které
by mohly ovlivnit současný režim. Když je podává,
dělník se zastaví. Vzal dokumenty, ale neřekl
nic.
Druhý den. Žena najde v domě nový dopis.
Obsahuje fotokopii listiny, která potvrzuje, že
její bývalý manžel byl zatčen za spolupráci s
výborem. Žena zůstává v bytě, ale ví, že ji
sledují.
Večer. Žena vstoupí do obchodu. Uvidí muže s
nožem v ruce. Vytvoří nový dopis, který odesle
do kanceláře. Dělník jej přijme, ale neřekne nic.
Žena zůstává v bytě. Dokumenty jsou v bezpečí.
Život pokračuje, ale ona ví, že to není konec.
