V městském domě na Vinohradech, kde čas je
stříbrný a zrcadla ukazují více než obraz, žije
Věra, vzdorná služebná, která si vybírá klid nad
penězi. Její denní rutina – úklid, švihadlo,
káva – je narušena ve chvíli, kdy v baru u
kavárny najde muže jménem Jan, který se vysloví
jako „Muži“ a hovoří o skrytém světě za zrcadly.
Jan vystupuje z dvojího světa: jednoho, kde jsou
zrcadla jen zrcadla, a druhého, kde jsou zrcadla
brány do jiných realit. Jeho existenci vytváří
zákazaná schůzka – setkání s lidmi, kteří se
vznášejí mimo normální pravidla času a prostoru.
Tento svět je chráněn tajemným pravidlem: každý,
kdo se tam zaplete, musí přestat mít svého
vlastního odrazu.
Věra se nezastaví. Přestože jí její šéf vyzradil,
že bude přesunuta do nového domu, kde se bude
starat o rodinu s prošedivělými očima, přijímá
pozvání. Zjistí, že Jan patří ke skupině Mužů,
kteří upravují pravidla reality, aby zachránili
své vlastní zrcadla. Každé zrcadlo, které se
ztratí, znamená ztrátu části světa.
Zákazaná schůzka proběhne v nočním koutě pod
mostem, kde se zrcadla rozpadají a znovu
skládají. Jan jí ukáže, jak vznikají nové
realita, jak se lidi proměňují a jak se svět
může zhroutit, pokud zrcadla přestanou fungovat.
Věra zjistí, že i ona má své zrcadlo – její
duševní stav, její vzpomínky na ztracenou matku,
která byla služebnou, právě tak jako ona.
Kariérní boj Věry není o penězích ani o
postavení, ale o tom, jestli si bude chtít
zachovat své zrcadlo. Pokud zůstane v normálním
světě, ztratí svou možnost být částí Mužů. Pokud
se zapojí, ztratí svou minulost. V momentě, kdy
se rozhodne, zrcadla kolem ní začnou mluvit –
všechny spolu souhlasí.
Intimní chvíle mezi Věrou a Janem končí tichým
pohledem do zrcadla. Ona se podívá na svůj odraz,
který teď je jiný. Zrcadlo neukazuje pouze její
tvář, ale i to, co se stane, když se rozhodne
pro svou cestu.
