Učitelka se vrátí do svého rodného městečka po
desetiletí. Před městem stojí obrovský kříž z
neznámého kovu, který přeměňuje každý dotek na
život. Lidé začínají mluvit jazykem, který nikdo
nepoznává.
Všichni, kdo se dotknou kříže, ztrácejí paměť.
Učitelka zachycuje první případ – starý muž
zapomene, že má dcera. Když se pokusí vypátrat
původ kříže, najde záznamy v knihovně, kde je
zmínka o "zakázaném tajemství" ze 40. let.
Ve vesnici se objeví cizinci s černými oči.
Říkají, že kříž je dárkem z minulosti. Učitelka
si všimne, že jejich slova se vrací zpět – jako
by byla napsaná na vodě.
Když se rozhodne vyrušit kříž, musí se
rozhodnout mezi ochranou lidí a rizikem, že se
ztratí i sama. Dny jí ubývají – každý den, když
se dotkne kříže, ztrácí další úsek paměti.
Na posledním dni najde klíč ve starém chlévu.
Když ho použije, kříž se rozpadne, ale všichni
lidé, kteří byli dotknuti, zůstanou bez
vzpomínek. Učitelka se probudí v nemocnici, kde
jí říkají, že byla v komatu tři týdny. Nikdo
neví, co se stalo.
Všechno je jako předtím. Jen ona ví, že kříž
existoval. A že něco zůstalo v tomto světě, co
se již nikdy nedá zpět.
