V obřím městě s kamennými stěnami a hladkými
ulicemi, kde se lidé probouzejí vždy stejně,
jako by žili ve snu, existuje skrytá síla: každý
člověk je ovládán svým vnitřním obrazem. Tento
obraz není pouhým myšlenkám – je to fyzický
mechanismus, který formuje tělo, chování i
úmysly. Lidé si vybírají své identity podle toho,
co vidí v tomto mechanickém zrcadle, které jim
umožňuje „probudit se“ do nového tvaru.
Muži, známí jako podzemní disident, se ukryli
mezi těmito zrcadly, aby sledovali, jak lidi
manipulují své vlastní duše. Jeho práce je
bezpečná – dokud nezjistí, že jeden ze svých
kolegů už dlouho není člověkem, ale jeho zrcadlo.
Tento muž, kdysi jeho blízký, začal sebe
samotného odrážet, a nyní vytváří nové obrazy,
které mění celé město.
Psychologické napětí roste, když disident
zjišťuje, že ten, kdo ho vedl, byl jeho vlastní
obraz. V místnosti plné zrcadel se objevil nový
obraz – tvář, kterou nikdy nepoznal, ale která
mu byla povinností. Odhalení zrady je kruté:
věděl o tom, ale neměl odvahu se na to podívat.
Snový tón města změnil se – lidé začínají sebou
hrát, jejich obrazy se rozpadají a vznikají nové.
Disident se ocitá v centru města, kde se zrcadla
sesypou a vystoupí z nich lidské postavy, které
byly jednou jen myšlenkami. Jeden z nich, jeho
dříví vůdce, mu ukáže pravdu: všechny zrady byly
jeho vlastní.
Město zůstane, ale všichni znají pravdu.
Disident se vrátí do temnoty, kde se zrcadla dál
šeptají, a tentokrát ví, že jeho vlastní obraz
byl vždycky nebezpečnější než cizí.
