V Praze roku 1924, kde se modernita potýká s
tradičními hodnotami, přistaví si do ulice malý
černý vozík s nápisem Zrcadlo světa. Vozík je
řízen tajemným cizincem, jehož jméno nikdo nezná,
ale jehož oči drží zrcadla, která ukazují lidem
jejich skryté strany.
Žena jménem Eliška, manželka šlechtice a
vzdorující ženu, se po prvním pohledu do zrcadla
začne otázkat, co skrývá její vztah s mužem,
který ji obětoval své ambiciím. Zatímco on věří,
že jeho cesta k moci je jediná správná, ona
začíná vidět svůj vlastní odraz – slabost,
zklamání, a možnost osvobození.
Tajemný cizinec nezveřejňuje pravidla, ale každý,
kdo se podívá do jeho zrcadel, musí zodpovědět
jednu otázku: Co bys udělal, kdybych ti ukázal,
jak bys mohl být jiný? Někteří se vrátí domů,
jiní zmizí.
Eliška se rozhodne prozkoumat cizince. Když ho
našla, objevila v jeho zrcadle svého manžela
jako mladého muže, který ještě neměl žádné
tituly, jen snů a plánů. Ale také svého otce,
který byl dříve než vlastníkem panství, spíš
otrokem.
Zatímco její manžel hledá cizince, aby ho zničil,
Eliška ho najde a pokouší se přesvědčit, že
zrcadla nejsou zlo, ale zrcadlo toho, co lidé
schovávají.
V posledním momentu, když už má zrcadlo zničit,
Eliška se rozhodne, že místo toho zůstane.
Představí se cizinci jako svátná žena, která si
zaslouží, aby si sama vybrala, co bude dál.
Zrcadlo zůstane v ulici. Lidé tam chodí,
podívají se, a někteří se vrátí domů s novým
pohledem.
Tajemný cizinec zmizí, aniž by nechal stopu. Jen
zrcadla zůstávají, a v nich se zrcadlí svět,
který se právě změnil.
