Muži ve velkém městě, kde čas je obchodovatelný

zboží, žijí pod střešními plochami vyrobenými z

energie. Každý den si nákupcem zahrnuje hodiny –

čas, který má zaplatit za práci, spánek nebo

lásku. V tomto světě funguje systém, kde věk a

výkon jsou vyjádřeny v minutách, a každý člověk

má svou vlastní banku času.

Unavený lékař, jejichž jméno nikdo nepozná, ale

jehož ruce už dělají méně, se rozhodne vrátit do

města, kde se narodil. Ztratil svou identitu po

ztrátě všech svých hodin – zbyl jen prázdný účet.

Město, kam se vrací, je již jiné: zdi jsou

vytažené zpět do minulosti, ulice jsou leštěné,

ale chybí jim duch. Lidé tam hovoří o "první

republiky", ale to byla jen legendární epocha,

kdy se lidé mohli volit a být svoláni bez

časových limitů.

Na cestě do svého dřívějšího bytu najde staré

fotografie, na kterých stojí vedle svého otce –

člověka, jenž měl hodiny, které nikdy nevyčerpal.

Zjistí, že jeho otec byl jedním z těch, kdo

vytvořili systém časových účtů. Když se pokusí

zjistit více, zjistí, že jeho vlastní účet byl

zrušen kvůli „neplatnému času“ – času, který

nebyl schopen zaplatit za svou existenci.

Ztráta identity ho pohltila, ale návrat domů mu

umožnil najít stopy po tom, co kdysi byl. V

klidu, mezi starými knihami a opotřeblenými

mapami, se rozhodne znovu vytvořit svůj čas.

Přejde do podzemí, kde se čas skrývá jako stín,

a začne znovu měřit své hodiny od nuly.

Jeho poslední čin je malý, ale zásadní: předá

svou zkušenost mladému člověku, který nemá ani

jedinou hodinu. To, co byl, se stane jiným. A

tento akt – nezúčtovaný, nezapsaný – zůstane v

tichém koutku města, kde se všechno znovu začíná.