Muži v bílých košilích přestali být anonymní. V
roce 2047 se v centru Prahy objevil Nový Kostel,
kde čas je cyklický – každý den se opakuje jako
výčitky minulosti. Unavený lékař Jan Vlk, jehož
kariérní boj proběhl v špinavých koridorech
státní nemocnice, byl povolán na vyšetřování
náhlého selhání pacientů, kteří všichni
uvědomovali svou smrt dva dny dříve.
Nový Kostel funguje podle pravidel: životní
údaje jsou uloženy ve vzduchu, ne v papírech.
Každý krok ven z budovy změní časovou souřadnici.
Lékař si začal pamatovat, jak se v jednom z
opakováních vyspal s kolegyní, která mu pak v
dalším dnu odmítla pomoci. Tento zázrak ho
donutil přemýšlet o tom, co znamená "
sebeúcta" v
městě, kde se každý den znovu narodí.
Městské odcizení se stal jeho denním chlebem.
Pacienti, kteří se vraceli z Nového Kostela,
přišli s obrazem svého dne bez ohledu na to,
jaký byl jejich výsledek. Někteří se vrátili s
poškozenými paměti, jiní se stali úplně cizími.
Vlk zjistil, že jeho práce není o zachraňování
životů, ale o udržení integrity osobnosti v
systému, který ji rozpadá.
Reflexivní tón jeho myšlenek se proměnil v akci,
když objevil, že jeden z pacientů, mladý muž z
venkova, má stejný jméno jako on – Jan Vlk. Přes
pravidlo, že nikdo se nemůže opakovat, se
rozhodl zkusit překročit hranice Kostela. Ve
svém druhém opakování se však ocitl v nemocnici
z roku 1985, kde byl jeho otec, také lékař,
zatčen za pokus o zveřejnění nepravdivých
zdravotních dat.
Kariérní boj, který vždy vedl proti systému,
nyní vedl proti sobě. Vlk si uvědomil, že jeho
úspěch v Novém Kostelu byl pouhou iluzí. Vrátil
se do svého původního dne, kde všechno bylo
normální – ale tentokrát věděl, co se skrývá za
zdmi.
V městě zrcadla, kde každý den je nová šance, se
Jan Vlk rozhodl využít svou vědomost o čase a
svou lekárskou etiku, aby vytvořil nový systém,
kde lidé nebudou jen odrážet minulost, ale mít
možnost změnit svou budoucnost.
