V roce 2047 se město přeměnilo na síť umělé
inteligence a bioimplantátů. Lidé si nyní
vkládají paměti do čipů, které umožňují
společenské interakce bez emocí. Tento systém,
nazývaný „Muži“, je řízen algoritmem, který
klasifikuje obyvatele podle sociálního postavení
a produktivity. V tomto světě žije Lenka,
pragmatická učitelka dějin, která v minulosti
pracovala jako anonymní špiónka pro skupinu
odporu.
Lenka byla zpočátku součástí organizace, která
chtěla otevřít pravdu o Mužích. Ale poté, co
její partner zemřel během jedné operace, se
stala izolovanou silou. Nyní, po deseti letech,
jí do rukou padne starý úkol – sledovat nového
agenta, který se pokouší zničit celý systém.
Její úkolem je zjistit, zda má tento muž
opravdové důvody nebo jestli je jen dalším
znepokojeným občanem.
Při sledování agenta Lenka objeví, že jeho cílem
je nejen systém, ale i sama Lenka. Před ní se
otevírá překvapivá realita: její minulá práce
byla jen maskou. Skutečný cíl organizace byl
nejen zničení Mužů, ale i odstranění lidí, kteří
by mohli porušit hierarchii. Lenka byla zvolena
proto, že její vzdělání a chladná logika ji
dělala ideální pro tajnou práci.
Ve snovém stavu, který jí dává systém, začíná
Lenka vnímat pocity, které dřív zakazovala. Při
každém kontaktu s agentem se její emocionální
filtrační čip špatně chová. To jí umožňuje vidět
svou minulost jinak – ne jako vědoucí akci, ale
jako tragický zásah.
Když se Lenka rozhodne pomoci agentovi, poruší
pravidlo, které znamená její smrt. Ale místo
toho, aby byla zničena, se systém „Muži“
rozhodne, že je vysloužilá. V posledním momentě
Lenka vypálí svůj čip a ztratí svou identitu.
Zbyl jen její hlas, který se proměnil v hlasy
tisíců jiných, kteří chtěli svobodu.
Systém zůstal. Ale v něm se vznikl prasklinu –
ten, kdo byl považován za nejbezpečnější, se
stal největší hrozbou.
