Po válce se všechny stavební práce v městě
zastavily. V ulicích se pohybovali jen roboti s
lidským obličejem. Místní úředník, známý svou
zkorumpovaností, byl pověřen zajištěním nového
systému paměťového archivu. Zjistil, že jeho
žena zmizela během posledních bombardování a
nebyla nalezena ani v národním seznamu obětí.
Jeho vlastní paměť začala selhávat. Pamatuje si
jen části jejich společného života. Jednoho dne
se dozvěděl, že existuje experimentální
technologie, která umožňuje přemístění paměti
mezi těly. Vymyslel způsob, jak ji ovládnout, i
když to znamenalo porušit zákony o osobních
datech.
V noci vnikl do archivu a našel ženské tělo s
jeho ženou. Použil technologii, ale místo její
paměti dostal jen špatně zachycený fragment.
Pochopil, že jeho vzpomínky jsou poškozené a že
pravda o jejím zániku je jeho jediným výběrem.
Zničil systém a odhalil, že jeho žena byla
vypuzena z města jako nepřátelský agent.
Začal hledat důkazy, které by dokázaly obrátit
situaci. Našel dokumenty, které ukazovaly, že
jeho vlastní zkorumpovanost vedla k jejímu
vyhnání. Když se rozhodl prozradit pravdu, byl
zatčen. Svého života už nikdy neuviděl.
