V roce 2047, když svět je rozdělen na několik
přeživších měst, kde technologie přežila jen
jako zbytek, žije stará žena v podzemním
sídlišti. Moudrá babička, jejíž dcera zmizela
během posledního útoku, začíná pátrat po
důkazech, že její dcera byla skrytým talentem –
umělkyní, jejíž práce mohla změnit pravidla
nového světa.
Ve svém dřívějším životě v první republice byla
babička učitelkou, ale v postapokalypse se stala
jedinou, kdo si pamatuje, jak fungovala lidská
mysl. Její dcera, která se stala obětí
vojenského experimentu, byla jednou z posledních,
kdo měl v hlavě „zrcadlo“ – schopnost vidět
pravdu za iluzí. Tato schopnost byla vyhlášena
jako zakázaná, protože mohla způsobit chaos mezi
přeživšími.
Babička najde starý deník, kde dcera psala o
svých snách a o tom, jak se snažila ochránit
ostatní. V deníku jsou nakresleny obrázky, které
se při pohledu do nich proměňují – to je zrcadlo.
Při pokusu o reprodukci těchto obrazů babička
zjistí, že každý obraz otevírá dveře do jiného
času a místa, kde lze vidět, co se skrývá za
povrchem.
Získání majetku se pro ni stane závažným
problémem: výzkumná skupina, která dříve
provozovala experimenty, teď chce získat zrcadlo,
aby ho použila k kontrole přeživších. Babička
musí rozhodnout, jestli svou vnučku ochránit
nebo odhalit pravdu, která by mohla zničit celé
město.
V posledním momentě, když výzkumníci dorazí ke
dveřím jejího domu, babička zahodí deník do ohně.
Zrcadlo se ztratí, ale s ním i její bolest. V
městě zůstává jen ticho a zbytek zrcadla, který
se objeví v ruce jedné z nových generací, která
se ptá, co to vlastně bylo.
