V ulicích posledního města se nechytají žádné
zvony. Střecha zbytku vlády byla odstraněna před
deseti lety, když se systém zhroutil. Lidé se
dál chodí podle starých zvyků, ale bez toho, aby
věděli, proč.
Muži, který byl v minulosti známým malířem,
najde v prázdné sklepě obálku s nápisek "Pro
syna". Vnitřní list je plný písmen, ale nikdo
neví, kdo jej napsal. Někdo v městě ví, ale
neřekne.
Před měsícem zmizel jeho otec, vědec, který
pracoval na nové energii. Město se rozhodlo, že
energie bude zákazem. Kdo jí použije, bude
považován za zrádce. Muži si vzpomíná, jak otec
říkal: "Nevěř tomu, co ti říkají."
Muži začne hledat dopis ve stavebnici, kde se
schovávali lidé, kteří odmítali nový řád. Zjistí,
že dopis byl psán tajnými znaky, které se
používaly v době první republiky. Někdo ho
předal do rukou správné osoby – ale ta už není
živá.
Když najde klíč k tajné komnatě pod kostelem,
objeví se jeho otec. Ten byl přeživší vědec,
který se pokusil vyrobit alternativní zdroj
energie. Město ho označilo za nepřítele a
zneviditelnilo. Dopis byl jeho poslední vzkaz:
"Uchovej svou rodinu. Neztrácej vědomí."
Muži se rozhodne, že přenese informace o nové
energii do dalších měst, i když to znamená, že
bude pronásledován. Otec mu dává jedinou možnost:
"Přepiš všechno, co jsi viděl, a dej to někomu,
kdo ještě má důvěru."
Muži se vrátí do města, ale někdo mu zablokuje
cestu. Je to ten samý člověk, který mu dříve
řekl: "Neztrácej vědomí." Nyní mu
ukáže dokument,
který potvrzuje, že otec byl vlastně vědcem,
který se pokusil zachránit město.
Muži se rozhodne, že bude sdílet vědomosti, i
když to znamená, že bude považován za zradu.
Dopis, který mu otec odkázal, se stane klíčem k
novému poznání.
