V městě, kde větry nesou prach z rozbitých budov
a voda je cennější než zlato, vznikl nový typ
společnosti – stát bez vlády, kde každý člověk
má své oblasti kontroly, ale žádný nemá právo na
vlastní zákon. Tento systém vznikl po pádu
posledních velkých mocností, které se pokusily o
obnovu po katastrofě. Město se dělí do sektorů,
každý s vlastním vedením, ale bez mezioblastní
komunikace. Jediné, co spojuje lidi, je širé
ticho a neustálá obava před dalším převratem.
Jan Varga, ambiciózní podnikatel, vlastní jednu
z největších skladišť v centru města, kde se
nakupuje a prodává všechno, co zbylo. Jeho
obchod funguje díky tomu, že si dokáže udržet
klid v okolí – jeho lidé jsou výborní, a on umí
držet jazyk za zuby. Ale v poslední době začíná
mít pocit, že věci jsou mimo jeho kontrolu.
Někdo z jiného sektoru začal zásilky odmítat, a
to na základě nejasných příkazů, které nikdo
nezná.
Jednoho dne se Jan rozhodne prozkoumat zdroj
těchto příkazů. Ve svém úkrytu najde starou mapu
města, kde jsou označeny všechny sektoře i
jejich hlavní postavy. Mezi nimi se nachází
jméno „Muži“, anonymní skupina, která se podle
legendy schovává v nejhlubších tunelích pod
městem. Zatímco ostatní věří, že je to pouhá
legenda, Jan ví, že něco takového musí existovat
– jinak by věci nezačaly padat do chaosu.
Ve své cestě do tunelů narazí na starého muže,
který mu řekne: „Za každým převratem je snový
konec. Ale ten, kdo sní, musí být ochoten
zaplatit.“ Jan se nediví, že se mu to zdá jako
sen – v postapokalyptickém městě, kde každý den
je boj za přežití, je snový stav nejbezpečnější
místo. Ale když se probudí, už není v městě. Je
v jiném čase, kde se převrat stane realitou, a
kde osamělost je největší výzvou.
Převrat se stane, ale ne v městě. Stane se ve
snu, kde Jan vidí svého otce, který mu říká:
„Nikdy nepřijď o sebe, i když svět zmizí.“ Když
se probudí, město je jiné – nové sektoře, nové
vedení, nový smysl pro život. Ale v jeho duši
zůstává otázka, kterou nikdy nepřečte: jestli to
byl sen, nebo převrat, který se stane.
